SUMMERTIME SADNESS

22. srpna 2013 v 10:47 | nikka bitches! |  DAILY
Nebojte se, žiju. Dá se říct. Nikdo mě neunesl ( i když blondýnky to maj v zahraničí těžké ), žralok mě také nesežral (protože u pobřeží nežijou, logicky) a taky mě nikdo neotrávil.

Jsem doma už docela dlouho, takže se toho stihlo udát docela dost. Ale nejsem si jistá, jestli to tu chci psát. 1) Chci si před vámi udržet image slušný a hodný holky. 2) Pokud tento blog najde FBI, všem bude jasný, kdo je tento zloduch píšící tento blog.

Celý můj život je o rozhodování. O tom, co chci. Když něco chci, tak to dostanu - dřív, či později. Říkejte tomu sobectví, namyšlenost - ale ano, bylo a je to tak. Už jako dítě, jestliže jsem dosáhla svého, chtěla jsem něco jiného. Dostala jsem Lego? Chtěla jsem Barbie. Dostala jsem Barbie? Chtěla jsem skákací hrad. (Ten jsem nikdy neměla. A vlastně jsem pro něm ani doopavdy netoužila. Připomínal mi klauny a těch jsem se bála.)
Teď, když už mi táhne na osmnáct (pomalu, ale jistě), mě nezajímají barbíny ani Lego; klaunů se také nebojím. Ale pořád je tady ta pitomá vlastnost, když dosáhnu svého, omrzí mě to; když něco nemůžu mít, chci to tisíckrát víc.
Ano milí čtenáři, jde o kluky; kdy vlastně o kluky nejde?
Pan milej O. mě tak šíleně sere, že to nedokážu vyjádřit ani na stupnici nasranosti. Nechci žádnýho prince na motorce, ale mohl by se alespoň trošku chovat jako kluk a ne jako naprostej kokot? Nejsem žádná posraná čtvrtá volba - po motorce, kamarádech a kole - přeci mám na víc ne?!
A pak je tady princ, který sice nemá motorku ani koně; jeho největší předností je um slova. Schopnost vycítit co říct v pravou chvíli je jedna z nejtěžších věcí a bohužel, na mě zabírá vždy; nemyslím tím lichotky, které nejsou upřímné, ale slova, která zasáhnou vaše srdce a donutí vás uvažovat o vás samotných. P. má tuto schopnost, a já sakra, nevím, co chci.
Princ, který nemá čas, nebo obyčejný kluk, který dá i to, co nemá?
things go | via TumblrAbout life
Dnes to nebylo ze soudku Pobavíme se, ale nebojte, humor jsem u moře nenechala. Ale myslím, že nejde se pořád smát; občas jsou chvíle, i kdy největší smíšek a optimista pocítí smutek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela. | Web | 22. srpna 2013 v 11:14 | Reagovat

V kontaktu právě nějak moc nejsme.  Ani si nenapíšem a když už ano , tak se hádáme. On ani o mém strejdovi nic neví. Protože ani mu to nemám jak říct , nemluvíme spolu  a prostě. Bojím se konce a jsem si naprosto jistá tím , že to konec bude. A ještě víc jistá jsem si tím , že to naprosto nepřežiju.

Moc Ti děkuju za to co mi píšeš , jsi zlato. Vážím si toho moc. :-*

Miluju Tvoje články. I když zrovna nejsou nejvtipnější vždycky to zhltnu od prvního slova až po po poslední tečku.

Každopádně bych mohla napsat něco ke Tvému článku , nejhorší je , že většina kluků se chovají přesně tak jak umí , jako naprostí kok*ti. Vždycky si myslím jak je super , ale v jiných situacích se zněj vyklube totální hňup.  U toho mého si připadám spíš až někde na posledním místě takže co bych dala za to čtvrtý. Být na Tvém místě vyberu si P. I když tak uplně nevím jak to máš ale podle toho co píšeš , je asi lepší.

2 †SeňoritaVampiresa† | Web | 22. srpna 2013 v 11:31 | Reagovat

Já bych si vybrala toho obyčejného kluka než nějakého prince u kterého jsi až na čtvrtém místě. Dá se mu s takovou vůbec říct princ? o.O

3 Infinity | Web | 22. srpna 2013 v 12:19 | Reagovat

Jsem moc ráda, že jsi zpět. Chyběly mi tvé články.

Ona je ta volba podle tvého popisu naprosto jednoznačná. Já bych si vybrala P. Já si myslím, že se taky tak nakonec rozhodneš. :)

Taky to tak mám.. Když něco chci, dostanu to. Většinou to tak bylo, ale jsou chvíle, kdy to taky tak není. A přesně to já nenávidím. :D

4 T. | Web | 22. srpna 2013 v 12:31 | Reagovat

Článek je skvěle napsanej..
To ´´dilema´´ s klukama mi je dost blízký. Momentálně toužim po klukovi, kterej mě nezahrnuje takovou oddaností, jakou bych chtěla a jsou tu jiný kluci, o který tolik nestojim a ti mi dávaj svojí náklonnost najevo mnohem víc. Proč mi sakra takovou náklonnost nemůže projevovat ten, do kterýho jsem už rok zblázněná a tolik ho chci?!
Asi to tak má být a prostě nás tihle víc přitahujou. Ale...ke kterýmu cítíš něco víc? Pokud je to nastejno...nebo aspoň téměř nastejno, tak bych si asi vybrala toho P.

5 Tessule | Web | 22. srpna 2013 v 12:56 | Reagovat

Skvěle napsaný článek:)
Takové problémy s klukama já ještě nějak neznám. Na tvém místě netuším, co bych dělala, vážně ne o.O

6 Michaela. | Web | 22. srpna 2013 v 13:26 | Reagovat

Právě naopak , myslím , že času má až až. Ale pokud ho nechce trávit semnou tak budiž. Navíc teď odjíždí na týden pryč. Pak bůhví kdy se uvidíme , no jestli vůbec. No nejhorší na tom je , že sním se o ničem mluvit nedá. Všechno řeší po fb nebo přes smsky a na živo mi toho moc vážnýho neřekne. To jak je pořád na fb a nedokáže mi ani odepsat na to co jsem mu psala včera to docela bolí no. Čekám , že odjede bez jakýhokoliv slova.

Asi tak nějak vím jak se cítíš. To co já citím k T. je víc než velký už jenom proto , že náš vztah vznikl uplně z ničeho , jako kdyby to byla láska na první pohled , neznali jsme se , občas jsme se potkvali , zahlíželi na sebe a pak už to šlo všechno se vším a i to mě u něj drží víc.

Věřím , že s O. to bude čím dál lepší. Budu Ti držet palečky , aby všechno bylo v pořádku. ♥

7 es ef | Web | 22. srpna 2013 v 14:51 | Reagovat

To musíš vědět ty.
Zajímavej blog.

8 H. | Web | 22. srpna 2013 v 17:11 | Reagovat

Oh, takže rebelka? :D
Myslím že to tak má každý člověk. Když něco nemůžeš mít (a nebo to na tebe úplně sere!!), chceš to ještě víc :/

9 Miss Nothing | Web | 22. srpna 2013 v 18:34 | Reagovat

Já to mám úplně stejně.. čím víc něco nemůžu mít, tím víc po tom toužím a přesně naopak. A já to často bohužel i tak, že když mám dvě možnosti, vždycky mě míň láká ta, která by pro mě byla lepší.
_
Jinak mě potěšilo, že jsem tě inspirovala, to se mi moc často nestává :D

10 eM. | Web | 22. srpna 2013 v 19:57 | Reagovat

"jde o kluky; kdy vlastně o kluky nejde?" božeee, to je výstižné, až to bolí!
Jsem na tom dost stejně. Tedy, když něco dostanu/něčeho dosáhnu, tak vím, že bych si toho měla vážit, ale tak nějak vím, že to mám jisté a tak na to kašlu a to mě štve.
Jako rozumná dívka bych ti poradila, ať se držíš pana P. Bohužel osobně vím, že já bych víc chtěla toho O. (good girls love bad boys). No, nevím, jestli jsem good girl, ale budu tvrdit, že jsem :D

11 El. | Web | 22. srpna 2013 v 20:42 | Reagovat

myslím, že každý když něco chce tak to musí mít...jdeme se za svým, přes překážky ke hvězdám..! :)

12 D. | Web | 23. srpna 2013 v 8:17 | Reagovat

"když dosáhnu svého, omrzí mě to"
- podejme si ruce - :D

13 -M | Web | 23. srpna 2013 v 10:12 | Reagovat

Ach, ano. Dosáhnu svého a potom zjistím, že jsem to vlastně ani tak nechtěla. Většinou. Někdy.

14 Liven | Web | 23. srpna 2013 v 12:32 | Reagovat

Řeknu ti to takhle, rozhodně nejsi sama a ať už se rozhodneš jakkoliv, tak věř, že časem se v tom ukáže nějaké světlo a štěstí. Nic jiného nám ani nezbývá. Většinou je to ale hodně těžké se rozhodnou, takže ti nebudu radit kterého, neznám je a tak nesoudím. :)

A děkuji za pochvalu, moc to pro mne znamená! :)

15 michelle. | Web | 24. srpna 2013 v 14:00 | Reagovat

'Ale pořád je tady ta pitomá vlastnost, když dosáhnu svého, omrzí mě to; když něco nemůžu mít, chci to tisíckrát víc.' hah,to mi připomíná mě.
'Když něco chci, tak to dostanu - dřív, či později. ' a tohle taky. nedá se říct,že bych dostala úplně všechno,co chci. ale příklad - když chci něco vědět nebo tak a někdo mi to nechce říct,dřív či později ho to donutim říct.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama